|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Stanovení lipidů a zastoupení mastných kyselin v obilce ječmene
Cvrková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Svoboda, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu lipidů a profilu mastných kyselin v obilce ječmene (Hordeum vulgare). V teoretické části je popsána syntéza mastných kyselin a jejich degradace v rostlinném materiálu, dále pak možnosti extrakce lipidů a jejich stanovení, a možnosti stanovení mastných kyselin. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce lipidů na automatickém extraktoru Fex® IKA a stanovení mastných kyselin metodou GC-FID. Pro analýzu mastných kyselin zde byly porovnávány dvě kapilární kolony SLB-IL 100 a Supelcowax. Na základě obsahu lipidů a zastoupení mastných kyselin v obilce ječmene bylo srovnáváno dvacet odrůd ječmene z ročníku 2008 a dvacet odrůd ječmene z ročníku 2009. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Vliv přídavku mikrobiálního nebo rostlinného oleje na účinnost kosmetických produktů
Kovářová, Karolína ; Hoová, Julie (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku a profilu mastných kyselin lipidických aktivních látek na účinnost kosmetických emulzí ve směru hydratace pokožky a vstřebatelnosti. Jako aktivní látky byly použity kokosový a makadamiový olej, které jsou častými kosmetickými surovinami, a mikrobiální olej, který byl připraven v rámci této práce. Pro nadprodukci mikrobiálních lipidů byly testovány čtyři kmeny oleogenních kvasinek rodu Metschnikowia v různých kultivačních médiích. Na základě výsledků plynové chromatografie byl vybrán kvasinkový kmen Metschnikowia pulcherrima (149). Jako kultivační médium bylo vybráno médium s obsahem moštu jako zdrojem uhlíku a s 10% obsahem chloridu sodného, který vyvolával osmotický stres kvasinek. Byly připraveny kosmetické emulze s různými koncentracemi aktivních látek. Tyto emulze pak byly testovány senzorickou analýzou a po jejich nanesení byla pokožka analyzována kožní kamerou, která měřila deskvamaci a kožní maz. Míra deskvamace přímo souvisí s hydratací pokožky a míra kožního mazu odráží schopnost emulze se vstřebat do pokožky. Bylo zjištěno, že pokud uživatel není zvyklý hydratační kosmetické emulze aplikovat pravidelně, ale pouze tímto způsobem řeší okamžitý problém suché pokožky, je výhodné použít emulzi s obsahem aktivní látky 5,0 % a více. Účinné rostlinné oleje jsou však obvykle v komerčně dostupných hydratačních krémech zastoupeny v menších koncentracích. Dále bylo zjištěno, že mikrobiální olej by mohl být velmi zajímavou kosmetickou surovinou.
|
|
|
Určení a kvantifikace mastných kyselin ve vybraných rybích produktech
ONDROUCH, Petr
Určení a kvantifikace mastných kyselin ve vybraných rybích produktech Byla provedena literární rešerše zabývající se zdravotními účinky mastných kyselin na lidský organismus, základy biologie sumce Clarias gariepinus. Práce také řeší složení jeho masa, s přihlédnutím k obsahu mastných kyselin a to pomocí chemicko-analytických metod: extrakce lipidů, derivatizace a plynové chromatografie (GC FID). Náhodně bylo vybráno 8 masných výrobků (z toho 6 z rybího masa), které byly podrobeny analýze obsahu mastných kyselin za pomocí GC FID. Všechny výrobky z masa C. gariepinus obsahovaly n-3 PUFA, včetně kyseliny docosahexaenové a eikosapentaenové, které ve výrobcích z vepřového masa úplně chyběly, měly většinou také nižší celkový obsah tuku a nasycených mastných kyselin. Výrobky z masa C. gariepinus se jeví jako kvalitní zdroj n-3 PUFA a díky formě zpracování (např. jako klobásy) jsou více atraktivní pro konzervativního koncového spotřebitele. Tímto mohou pomoci zvýšit pravidelný přísun klíčových n-3 PUFA a tak positivně ovlivnit zdravotní stav české populace snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a dalších civilizačních chorob.
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...
|
|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
host ::
RSS.